Došli k závěru, že norma by neměla překročit 255 gramů týdně, což odpovídá dvěma kuřecím prsům.
Vědci z Dánské technické univerzity (DTU) vypočítali množství masa, které by se mělo konzumovat týdně, aby byla spotřeba udržitelná a neškodila planetě, a došli k závěru, že by nemělo přesáhnout 255 gramů týdně, což odpovídá dvěma kuřecím prsům .
To však platí pouze pro drůbeží a vepřové maso, zatímco u červeného masa, jako je hovězí nebo jehněčí, dospěli k závěru, že i mírné množství překračuje planetární limity stanovené pro regeneraci zdrojů kvůli jeho vysokému dopadu na životní prostředí z hlediska emisí, spotřeby vody a půdy.
Caroline H. Gebara, hlavní autorka studie, vysvětluje, že jejich výpočty „ukazují, že i mírné množství červeného masa ve stravě je neslučitelné s tím, co planeta může obnovit v zdrojích na základě ekologických faktorů, které jsme analyzovali v naší studii.
Existuje však mnoho jiných stravovacích režimů – i těch, které obsahují maso – které jsou zdravé a udržitelné,“ dodává.
Prvním cílem výzkumníků v jejich studii publikované v časopise Nature Food bylo zjistit, zda je možné uspokojit nutriční potřeby celé světové populace, aniž by došlo k překročení planetárních limitů. Podle jejich výpočtů je to možné. Bude to však vyžadovat změnu našeho stravování jak na globální, tak na individuální úrovni , varuje Caroline H. Gebara.
„Individuální změny jsou snazší“
„Globální změny vyžadují politická opatření na nejvyšší úrovni, zatímco individuální změny budou mnohem snazší realizovat, pokud budeme mít účinnější doporučení a struktury, které nám umožní snížit spotřebu potravin,“ vysvětluje.
„Dalším cílem studie proto bylo získat konkrétní čísla týkající se množství různých potravin, které lze konzumovat, aniž by se spotřebovalo více zdrojů Země, než je schopna obnovit,“ říká Caroline H. Gebara.
„Většina lidí nyní chápe, že bychom měli jíst méně masa, a to jak z ekologických, tak ze zdravotních důvodů, ale je těžké spojit dohromady, kolik je to ‚méně‘ a zda to má ve skutečnosti význam v celkovém kontextu,“ pokračuje.
„Právě proto jsme na základě planetárních limitů vypočítali konkrétní číslo – 255 gramů drůbežího nebo vepřového masa týdně –, které si můžete představit a mít na paměti, když jste v supermarketu,“ vysvětluje.
Výpočty výzkumné skupiny zohledňují řadu ekologických faktorů, jako jsou emise CO2, spotřeba vody a využívání půdy, jakož i vliv konkrétní stravy na zdraví. Celkem prozkoumali více než 100 000 variant 11 diet a vypočítali jejich dopad na životní prostředí a zdraví. Výpočty jasně ukazují, že i strava s mírným obsahem červeného masa překračuje planetární limity.
Naopak pescetariánská, vegetariánská nebo veganská strava s největší pravděpodobností zůstane v mezích toho, co planeta unese. To však do značné míry závisí i na konkrétních produktech, které jsou součástí stravy. Kromě toho mohou být udržitelné i různé kombinace stravovacích režimů, například vegetariánská strava s přídavkem mléčných výrobků nebo vajec .
A právě to, jak doufá Caroline H. Gebara, pomůže díky výzkumu více lidem uvědomit si, že udržitelná strava může mít nejrůznější podoby.
„Například naše výpočty ukazují, že můžete jíst sýr, pokud je to pro vás důležité , a zároveň dodržovat zdravou a ekologicky šetrnou stravu,“ poznamenává. „Totéž platí pro vejce, ryby a bílé maso, ale samozřejmě se předpokládá, že zbytek stravy je relativně zdravý a udržitelný. Ale nemusí to být nutně jen jedna věc,“ vysvětluje.
